Jirka Helmich

Letos v létě zcela jistě. Řeč je samozřejmě o Českém ráji a o dopravní obslužnosti této části naší země. V jedné z vesnic na kraji tohoto území máme chatu a je celkem problém se tam bez auta dostat. Včera začaly letní prázdniny a s tím se celá situace ještě zhoršila. Na to, že ČSAD Jablonec n. Nisou již v loňském roce zrušilo svůj spoj do Hradce Králové jsem si poměrně zvykl, ale dnes jsem se při cestování mírně vytočil.

Dostat se do oblasti Jičína bez přesedání je v dnešní době doslova zázrak, zvláště když České dráhy ruší jeden spoj za druhým. V Liberci příjdete na špinavé nádraží, po rozpadajících se schodech vylezete na třetí nástupiště a vidíte tam něco jako vlak. Lokomotiva, dva vagóny, lokomotiva, motoráček bez motoru. Přestože vlak má jet do Jičína, na tabuli, která pamatuje pěknou řádku prezidentů se skví nápis Pardubice. Drze se tedy otážete průvodčího, kde že je ten vlak do Jičína, ten se podívá na svého kolegu, postěžuje si, jací jsou ti lidé debilové a ukáže na poslední dva vozy soupravy. V Turnově se totiž právě ty odpojí, chvilku budou popojiždět po nádraží a pak se vydají do Jičína. To vše je ještě vcelku pěkné, ale pozor, pouze o víkendech, ve všední den do ráje jedině pěšky. A tahle sranda vyjde jednoho člověka 76 korun, skupinu dvou cestujících 114 korun za necelých 60 kilometrů.

Po cestě tam si vzpomenete na ty luxusní autobusy jedoucí z Brna, které ve vesničce zastavují a odvezou vás domů za 42 korun a poloviční čas (45 minut). Ale řeknete si, že se raději podíváte, jestli to opravdu jede. Někdejší služba Eurotel Juice (kdo ví, jak se jmenuje v okysličeném provedení) na čísle *111*# vás pošle přes Bakov nad Jizerou, Železný Brod a Jablonec nad Nisou, případně Semily nebo Mladou Boleslav. Vždycky jsem se chtěl podívat do Aše, . Lehce znervózníte, nastartujete Operu Mini a začnete nadávat na to, že na počítači vypadá portál jizdnirady.cz celkem obstojně, ale že na mobilu je to tragédie. I tento portál vás posílá domů přes půl republiky nebo vlakem. Výborně, i v ČSAD Semily vyškrtli vesničku ze seznamu zastávek, nehledě na to, že ten autobus kolem té zastávky stejně jede, musel by opravdu jen zastavit.

Nezbývá tedy než jet vlakem. Příjdete na nádraží, jdete si koupit lístek do kasy a zjišťujete, že v rámci úsporných opatření je kasa definitivně zavřená a lístek si musíte koupit ve vlaku. Vlezete do soupravy o dvou vozech a zjišťujete, že si celkem posedíte, hodina a půl cesty před vámi. Ale nejprve ještě 15 minut čekat na rychlík do Prahy. Během cesty vám začíná docházet, proč vlak jede z Turnova do Liberce 62 minut (autem 12, autobusem 20 i se zastávkou v Hodkovících nad Mohelkou). Právě v Hodkovicích totiž opět čekáte na rychlík, rovných 13 minut. Popojedete do Rychnova u Jablonce nad Nisou (ještě pár metrů a někde tam muselo být Polsko) a čeká se zase. Po deseti minutách přijede za mohutného troubení nekonečně dlouhá souprava čítající jeden vůz, tedy lokomotiva samotná. Vlak ještě chvíli čeká, než si koleje odpočinou a už to pálíme do serpentin vedoucích do Pilínkova. Příjezd do Liberce v 19:08, tedy se spožděním 12 minut.

Kurva, tohle už není možný. Skoro dvě hodiny ve vlaku, vedro jako v morně, ožralý hovado s hlučícíma děckama, ještě je to drahý jako prase. Po silnici je to blíž a i s dnešní cenou benzínu se ve dvou lidech vyplatí jet autem, nehledě na to, že nejsou časově vázání, nehledě na to, že je to nesrovnatelně pohodlnější, nehledě na to, že se nemusejí tahat s věcmi v rukou. Jdu makat, letos musím koupit auto.