Jirka Helmich

Dlouho jsem přemýšlel nad tím, mám-li opravdu zvolit takto ostrý název spotu, bohužel je to velice trefné. Je úterní poledne, vracíte se z nákupu z velkého obchodního centra, máte toho plné zuby, ruce jako orangutan. Autobus vás vyplivne na chodník u rozestavěného obchodního centra ve středu města, odjede a vy čekáte na tramvaj. Po tom, co čtvrt hodiny sledujete, jak další a další autobusy chrlí na zastávku další cestující, začínáte si říkat, kde ta tramvaj sakra je.

Logická úvaha - podívám se, v kolik to jede. No jo, ale bez jízdního řádu to asi nepůjde, že. A tak čekáte jak debil dál a ono pořád nic nejde. Přitočí se k vám starší pán, zeptá se, jestli to je opravdu tramvajová zastávka a rozhodne se jít pěšky, protože potřebuje stihnout pracovní schůzku. Lidé s kletry na zádech, kteří jeli na nádraží už nespěchají.

Po pětadvacetiminutách přijede tramvaj, jak jinak než nacpaná k prasknutí, zkrátka plně dle očekávání. No ano, správně, kontrola jízdenek… Mírně iritovaný už jsem byl, přichází další stádium, tedy iritace s hlasitým projevem, kdy se revizora na férovku tážu (ačkoliv vím, že on je moc malý pán), jestli si z nás dělají prdel. Mlčky kontroluje čipové průkazky, už je zvyklý.

Přichází Fügnerova, terminál MHD, kde se momentálně kvůli Mistrovství světa buduje otočka tramvaje, takže provoz je zde jednosměrný a tramvaje se kodrcají po provizorně položených kolejích. Lidé na zastávce, kteří ještě před pár vteřinami zbožně koukali na přijíždějící tramvaj lamentují, posílají představitele dopravního podniku do míst, kde slunce nejen že nezapadá, ale ani nevychází.

Inu matematickou indukcí naplněná tramvaj (když je místo pro jednoho, vejde se tam i další) se pomalu, ale jistě dobelhala k Viaduktu, což je naštěstí má cílová stanice. Zdvihl jsem igelitky a kryl se, neboť lidé, kteří zjistili, že tramvaj dál nejede a oni musí přesednout na náhradní autobusovou dopravu značně nabrali na agresivitě. Řidič tramvaje řve na cestující, která mu přišla poděkovat za to, že ji skřípnul do dveří.

A tak neváhejte a přijeďte se do Liberce svézt za 16 korun městskou hromadnou dopravou, s trochou štěstí vám jízdenka vystačí alespoň na dobu, kterou prostojíte na zastávce a vy tak s úsměvem na tváři budete moci zaplatit revizorovi oblíbenou taxu 1028 korun (1000 korun pokuty, 16 korun jízdenka a 12 korun za poštovní známku).

Jinak řečeno, dopravní podnik není schopen reagovat na dopravní nehodu v úseku, kde nemá vozovnu tak, aby v úseku, kde vozovnu má byla zachována plynulost dopravní obsluhy. Dopravní podnik dokonce není schopen přistavit autobusy na Viadukt z depa vzdáleného 500 m v čase kratším než 15 minut. Dopravní podnik je pouze schopen tahat z lidí peníze.