Jirka Helmich

Dlouho jsem přemýšlel nad tím, mám-li opravdu zvolit takto ostrý název spotu, bohužel je to velice trefné. Je úterní poledne, vracíte se z nákupu z velkého obchodního centra, máte toho plné zuby, ruce jako orangutan. Autobus vás vyplivne na chodník u rozestavěného obchodního centra ve středu města, odjede a vy čekáte na tramvaj. Po tom, co čtvrt hodiny sledujete, jak další a další autobusy chrlí na zastávku další cestující, začínáte si říkat, kde ta tramvaj sakra je.

Logická úvaha - podívám se, v kolik to jede. No jo, ale bez jízdního řádu to asi nepůjde, že. A tak čekáte jak debil dál a ono pořád nic nejde. Přitočí se k vám starší pán, zeptá se, jestli to je opravdu tramvajová zastávka a rozhodne se jít pěšky, protože potřebuje stihnout pracovní schůzku. Lidé s kletry na zádech, kteří jeli na nádraží už nespěchají.

Read the rest of this entry »